0

Slovy: nula.

Přesně tolikrát se v první verzi Národního plánu obnovy České republiky objevují tolik potřebné investice do moderní městské mobility a udržitelné městské dopravy. Opomenutí? Zastaralé priority? Něčí lobby? V každém případě má nyní ministerstvo průmyslu a obchodu příležitost druhou verzi výrazně vylepšit a posunout na evropskou úroveň tak, aby města, občany ani firmy v České republice o výhody z těchto investic nepřipravilo.

Země i jednotlivá města napříč Evropou své investice do moderní mobility včetně cyklodopravy naopak stupňují a vidí v nich cestu z krize způsobené koronavirem směrem k prosperitě a úspěšnější, udržitelnější budoucnosti. Od jara už vlády a regiony v Evropě alokovaly jednu miliardu eur (27 miliard korun) a další zdroje připravují na roky 2021 a dál. Naposledy Irsko deklarovalo, že v příštích čtyřech letech nasměruje 10% svých dopravních investic právě do cyklodopravy, dalších 10% potom do mobility pěší. Celkem tedy jednu pětinu dopravního rozpočtu na aktivní a udržitelnou mobilitu, a to každý rok. Jen v roce 2021 to bude 360 milionů eur (bezmála 10 miliard korun).

Priority jsou jasné

Nahrávají tomu i společné priority členských zemí Evropské unie, které zastřešuje Evropská komise. V rámci jejího programu pro obnovu a odolnost je připraveno celkem 672,5 miliardy eur, Česká republika má může počítat se 182 miliardami korun. Zadání přitom zní: směřovat investice v dopravě především do udržitelné mobility, kde cyklodoprava hraje nezastupitelnou roli, a to zejména ve městech.

To je společné jak pro úsilí nastartovat obnovu EU po pandemii #covid19, tak i pro dlouhodobý program dekarbonizace dopravy na cestě k uhlíkové neutralitě kontinentu. Místopředseda Evropské komise a hlavní garant projektu Green Deal Frans Timmermans to naposledy na videokonferenci se starosty významných evropských měst řekl jednoznačně: “Doprava je jedním z největších zdrojů emisí skleníkových plynů v Evropě. Máme závazek být do roku 2050 uhlíkově neutrálním kontinentem, cesta k tomu povede mimo jiné přes výrazné navýšení podílu aktivní a udržitelné dopravy, tedy pěšky a na kolech. Investice do moderní, bezpečné a oddělené infrastruktury pro přesun lidí na kolech jsou z kategorie těch, kterých se nikdy nelituje, protože mají jasný přínos. Žádné emise skleníkových plynů, žádný hluk, žádné ucpané ulice měst. A díky elektrokolům se možnost změnit městkou mobilitu k lepšímu otevírá pro všechny věkové skupiny.”

Že to zatím ve své první verzi český plán obnovy zcela pominul? Abychom to ministerstvu průmyslu a obchodu usnadnili, připravila naše nevládní organizace Kolem na kole spolu s Partnerstvím pro městskou mobilitu a Nadací Partnerství společně přehledného průvodce se 7 body, které je potřeba do aktualizované verze Národního plánu obnovy ČR zapracovat tak, aby Česká republika kromě zadání Evropské komise dostála také svému vlastnímu sloganu #thecountryforthefuture.

Sedm bodů pro moderní mobilitu

  1. Investice do infrastuktury pro cyklodopravu (stezky + parkování) ve výši minimálně 10% českého rozpočtu na dopravní stavby. Irsko už se k tomu zavázalo, další země připravují. Využít zejména na bezpečnou, oddělenou síť cyklostezek ve městech a mezi městy, v moderním designu včetně křižovatek a kruhových objezdů, mostů, podjezdů a parkování. Primární a klíčové využití: každodenní cyklodoprava. Možné doplňkové využití: rekreace.

  2. Fond pro zvýšení dostupnosti elektrokol. Kdekoliv v Evropě v minulých letech podobný fond zřídili, dostavil se obratem úspěch v podobě nárůstu obliby elektrokol a vlády také dokázaly zpřístupnit moderní elektrokola novým skupinám obyvatel. Tím, že žehlí každý městský kopec a odstraňují psychologické bariéry typu “to už je na kole daleko”, umožňují velké skupině nových uživatelů začít elektrokolo používat v městském provozu jako plnohodnotný dopravní prostředek. Tam pomáhají zlepšovat dopravu, ovzduší i zdraví a zvyšují odolnost měst i jeho obyvatel. Fond lze v ČR zřídit velmi pružně, výsledky se dostavují rychle. Pokud by se plánovaly další podpůrné programy v oblasti mobility, včetně šrotovného na auta, mělo by na podporu elektrokol směřovat vždy minimálně 10% celkového objemu financí v takovém programu.

  3. Investice do bikesharingu (i s elektrokoly). Každé město si zaslouží mít vlastní bikesharing, ať už s klasickými sdílenými koly, nebo v kombinaci s elektrokoly. Dělá to sdílená kola dostupnější většímu okruhu lidí, činí to cyklodopravu ve městech atraktivnější a zároveň snižuje zatížení měst hlukem, emisemi i kolonami. Podpora má směřovat jak do zvýšení počtu kol ve stávajících flotilách, ke spuštění bikesharingu v městech, která ho dosud nemají, tak na výstavbu dobíjecích stojanů pro elektrokola a i do těsné integrace s místní MHD. Jenom benefity v oblasti veřejného zdraví jsou v EU vyčísleny na 81 miliard korun ročně. Bikesharing je zároveň dostupná a rychlá cesta ke snižování uhlíkové stopy městské dopravy.

  4. Program na používání elektrických cargokol. Jak v osobním, tak i firemním používání dokáží cargokola na spoustu cest nahradit auto či dodávku. V konečném důsledku to znamená znovu volnější ulice, čistější vzduch a klidnější čtvrti i celá města. Podpora může kombinovat jak příspěvek na pořízení, tak i municipalitní programy na principu městských půjčoven cargokol.

  5. Kvalitní strategie a vzory. Investovat nejen do rychlých stavebních prací, nýbrž minimálně stejnou měrou i do vize, strategické koncepce, workshopů, studií a kvalitních manuálů, podle nichž budou moci ministerstva, regiony i města moderně fungovat a posouvat veřejný prostor do 21. století. Po vzoru Velké Británie, Irska či Nového Zélandu také ustanovit multidisciplinární tým, který nebude řešit politiku, nýbrž nejlepší podmínky pro mobilitu lidí všech věkových skupin. S ohledem na stárnutí populace v České republice je to opět investice do zvýšení odolnosti, která navíc příznivě ovlivní také veřejné zdraví.

  6. Rozvinout cykloturistiku. Obor turismu byl koronavirovou krizí výrazně zasažen. Cykloturistika zároveň představuje spolehlivý a perspektivní způsob, jak udržet zaměstnanost i v odlehlejších oblastech mimo města, a to ve všech stupních kvalifikace. Investice nechť směřují do budování a dlouhodobé údržby kvalitních rekreačních stezek s dobrým značením, s důrazem na moderní design a bezpečí, dále do rozvoje návazných služeb přímo v regionech. Z této kapitoly má také smysl financovat komunikační kampaně na podporu regionů s kvalitním zázemím pro cykloturistiku, ať už směrem k domácímu publiku, nebo do zahraničí.

  7. Zvyšovat vzdělání. Bez poznání, jak se ve vyspělých zemích chytře investuje do moderní aktivní mobility, by Česká republika jen opakovala staré chyby a používala přežité postupy. Proto má smysl propojit investice do infrastruktury s širokou podporou tzv. měkkých programů, jako jsou Pomozme dětem na vlastní nohy, filmové festivaly zaměřené na městskou mobilitu, školní ulice, dobrovolnický Na kole v každém věku,vzdělávání skrz masterclasses v Nizozemsku, Kodani a další.

Žádná revoluce, jen zabrzdit zaostávání

To, že ministerstvo průmyslu a obchodu zaktualizuje Národní plán obnovy podle sedmi výše uvedených bodů nebude revoluce, jen pouhé dohánění ztráty, kterou zatím Česká republika nabrala.

Do rozvoje mobility prostřednictvím kol a elektrokol mohutně investují země v celé Evropské unii, po jarní vlně pandemie #covid19 se přidaly i státy jako Itálie nebo Irsko, kde dosud cyklodoprava stála v pozadí. Ve stovkách evropských měst vznikly nové bezpečné cyklostezky, pruhy pro auta nebo na parkování se proměňovaly v prostor pro lidi, co jdou po svých nebo jedou na kole. V přípravě je 2300 kilometrů nových cyklostezek, přes 1000 km už je v provozu a další tisíce kilometrů se připravují.

Aktivní byla na jaře a v létě kromě jiných města jako Paříž, Londýn, Berlín, Barcelona, Milán, Řím i Tirana či Budapešť. A efekt? Potvrdilo se známé pravidlo “Postav a oni přijdou”. V tomto případě přijedou: například v Paříži vzrostlo používání kol pro dopravu v metropoli i přilehlém regionu Île-de-France o 27% procent, v Polsku o 50%, v Barceloně o 82%, v Londýně o 119% v Liverpoolu dokonce o 222%. V Kodani jezdí každý den na kole do práce či do školy šest lidí z deseti.

Na národních, regionálních i městských úrovních si úřady v celé Evropě dávají ambiciózní cíle, aby se k tomu urychleně začaly přibližovat, protože oproti stavu před 10-15 lety vidí jednoznačné přínosy.

Česká republice a různí ministři se k investicím do rozvoje cyklodopravy zavázala hned v několika mezinárodních úmluvách (například Lucemburská deklarace 2015, Lipská deklarace 2016), stejně jako ve vládní Dopravní politice či Strategii regionálního rozvoje 2021+. Teď je dobrá příležitost opomenutí z první verze Národního plánu obnovy napravit a zapracovat sedm bodů pro moderní mobilitu.

Měníme rychlost, #StradeAperte a irská ofenzíva

Jak to dělají jinde? Britská vláda se zavázala investovat do lepších podmínek pro lidi, co se po městech pohybují po svých, nebo jezdí na kolech, celkem dvě miliardy liber (cca 58 miliard korun), a to v širokém spektru aktivit. Program nazvala jednoznačně: Měníme rychlost. A motto? “Investujeme do infrastruktury a podmínek pro lidi, kteří by na kolech rádi jezdili, avšak dnešní ulice je od toho odrazují. Jde nám o to umožnit bezpečné přesuny na kole milionům dalších. Nemá smysl soustředit se na ty, kteří si do ulic na kole věří už dnes, je potřeba jít dál.” Britská vláda nově definuje cyklodopravu a pěší chůzí jako preferovaný způsob přesunu lidí a zboží ve městech, kromě výstavby tisíců kilometrů moderních a bezpečných cyklostezek půjdou investice také do parkování, nový fond lidem přispěje na opravu starších kol, budou se měnit dopravní předpisy tak, aby předevších chránily ty, co jdou po svých, nebo jedou na kole, a praktičtí lékaři budou moci pohyb na kole předepsat v rámci prevence či léčby civilizačních chorob jako je obezita či cukrovka druhého typu, jejichž léčba stojí Velkou Británii ročně desítky miliard liber.

V Itálii pojmenovali svou ofenzívu do aktivní městské mobility #StradeAperte, kromě nových cyklostezek ve městech také spustili program příspěvků na pořízení kol a elektrokol. Řím se se 150 kilometry nových cyklostezek stal dokonce šampionem mezi městy, která akčně zareagovala na koronavirovou krizi.

Irsko je další v řadě zemí, které i v reakci na koronavirovou krizi přehodnocují priority, podle kterých investují do dopravních staveb. Pro rok 2021 počítá irský rozpočet s částkou 360 milionů eur (bezmála 10 miliard korun) na výstavbu bezpečných, oddělených cyklostezek v nejnovějším designu z Nizozemska a Kodaně. Investice budou mít jasnou prioritu: umožnit lidem, aby mohli po městech více jezdit na kole a chodit pěšky. Počítá se také s novým plánem Bezpečně do škol, který má v celé zemi výrazně usnadnit dětem i učitelům cestu do škol pěšky, nebo na kole.

V Lisabonu vyslala letos na jaře radnice jasný signál, jak mění své priority: “Za tři miliony eur bychom mohli postavit jeden středně velký parkovací dům pro 300 aut, nebo teď dát příspěvěk až 18 tisícům občanů na to, aby si pořídili nové kolo. Naše volba je jasná: startujeme program na podporu cyklodopravy!”

Nizozemsko investuje do cyklodopravy - a to jak do tvrdých infrastrukturních opatření, tak měkkých vzdělávacích a projektových aktivit v přepočtu 35 euro na osobu, a to každý rok.

Bohaté země dál bohatnou. Na kole

Důvod? Jakmile země přestane přemýšlet v oddělených boxech jako je zdravotnictví, doprava nebo produktivita, a pohlédne na moderní městskou mobilitou optikou celkového přínosu, jsou čísla ohromující. Ve švédském Stockholmu vyhodnotili přínosy městské cyklodopravy na 211 milionů eur ročně, poslední studie dánského ministerstva dopravy potom ukazuje rozdíl mezi jízdou autem a na kole: zatímco 1 kilometr jízdy autem stojí společnost 0,78 €, každý kilometr ujetý na kole společnosti přináší benefit ve výši 0,68 €.

Nizozemsko, kde dnes mají 37 000 kilometrů oddělených a bezpečných cyklostezek, vyčísluje úspory jen v systému veřejného zdravotnického systému na 3 miliardy eur ročně (81 miliard korun), bezmála 3% HDP.

Shrnutí? Bohaté země i díky tomu, že investují do rozvoje cyklodopravy, dál bohatnou. Iniciativa Next generation EU teď nabízí tuto možnost i dalším členským zemím, které dosud aktivní a moderní mobilitu ignorovaly. Krokem číslo jedna v České republice je obratem aktualizovat Národní plán obnovy. Projednávání s Evropskou komisí běží.

Kontext: z čeho 7 bodů pro moderní mobilitu vychází

Všechno transparentně navazuje na vyšší strategické dokumenty na úrovni Evropské unie a České republiky, prostřednictvím kterých je naplňována dopravní politika. Je v souladu s jejich zaměřením včetně rozvojových priorit na období 2021–2027.

Kohezní politika 2021+

Evropské komise v roce 2018 představila pět hlavních cílů pro priority financování z fondů EU po roce 2020:

  • Inteligentnější Evropa – inovativní a inteligentní ekonomická transformace;
  • Zelenější, nízkouhlíková Evropa;
  • Propojenější Evropa – mobilita a regionální konektivita k sítím IKT;
  • Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv;
  • Evropa bližší občanům – trvale udržitelný a integrovaný rozvoj městských, venkovských a pobřežních oblastí prostřednictvím místních iniciativ.

Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020

Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020 (NKR) je stěžejním dokumentem, který určuje hlavní věcné oblasti financování politiky soudržnosti v ČR po roce 2020. Česká republika formulovala pět národních priorit na období 2021+, která vycházejí z potřeb na národní a regionální úrovni a jsou v souladu s návrhem pěti cílů Evropské komise:

  • Nízkouhlíková ekonomika a odpovědnost k životnímu prostředí
  • Rozvoj založený na výzkumu, inovacích a uplatnění nových technologií
  • Vzdělaná a sociálně soudržná společnost
  • Dostupnost a mobilita
  • Udržitelný rozvoj území

Strategický rámec ČR 2030

Materiál “Česká republika 2030” je strategickým rámcem pro dlouhodobý rozvoj české společnosti, jehož cílem je zvyšování kvality života všech obyvatel České republiky při respektování přírodních limitů. Na základě strukturální analýzy současného stavu a trendů formuluje strategické a specifické cíle, kterých by Česká republika měla do roku 2030 dosáhnout. Jejich naplňování bude v gesci věcně příslušných ústředních orgánů státní správy, strategický rámec zároveň bude sloužit jako vodítko pro rozvoj regionů a obcí. Česká republika 2030 propojuje dva významné koncepty – kvalitu života a udržitelný rozvoj a formuluje své cíle celkem v šesti klíčových oblastech:

  1. Lidé a společnost
  2. Hospodářský model
  3. Odolné ekosystémy
  4. Obce a regiony
  5. Globální rozvoj
  6. Dobré vládnutí

Tato výzva a pomocná ruka, jak doplnit Národní plán obnovy, je společným dílem nevládních organizací Kolem na kole, Partnerství pro městskou mobilitu a Nadace Partnerství.

Odkaz dostávají také čtenáři newsletteru Kolem na kole - stovky lidí z celé republiky si v něm pravidelně čtou o městech, kde se dobře chodí pěšky, často jezdí na kole a vůbec dobře žije, ať je člověku 8, nebo 88 let. Tyhle věci spolu souvisejí více, než by se mohlo na první pohled zdát. Vedle newsletteru můžete být v obraze také díky novému podcastu Urban Caast.

Ať vás to baví číst a poslouchat jako nás tvořit.